www.mojebezky.cz
=

Engadin 2014

Publikováno: 10.04.2014, Autor: David, Rubrika: Běžky

autor článku: Najdys

2. Apríla večer, někde nad Grónskem a Kanadou.

Jelikož bych rád podpořil nově vznikající projekt o běžeckém lyžování aj., a pod neustálým, obrovským, skličujícím tlakem provozovatelů! a taky, protože nemám 10h v letadle co napráci, několik piv v sobě a v notebooku dost baterky, no a tak no, přidávám pár vět o letošní akci v Engadinu.

Super zima. V ČR sníh letos nikdo pořádně neviděl, přesto jsme se těšili na super výlet Tartu+Finlandia. Jenže zima se podělala i zrovna a nejen tady. Tak jsme akci na poslední chvíli zrušili a „ušetřili“ spoustu peněz. Někteří, většinou ti na sklonku kariéry, je přece jen vrazili do leteckého výletu do Finska a já jsem kroužil na špinavém firnu v NMNM a očekával nějaké závody v Rakousku, které jsme nakonec taky odpískali.
„Kurňa“ přece tu zimu takto nevypustím. Naježděno slušných 900km bez závodu, to jsem v životě neměl. Tak co s tím. Pojedu na Engadin, tam je sněhu moře, jinam to nemá cenu. No jo, ale jak se tam dostat. Marek (Průša, tradiční účastník) místo v autě už nemá. 8 dní do závodu, musím koupit číslo, jinak pak už nevyžádám vlnu. Různé cestovní agentury jsou na Vasáku a budou vědět až v úterý před víkendem. Kontaktuju pár lidí po Moravě, nikdo nemá místo. No nic přihlásím to a uvidím. V nejhorším pojedu k Markovi autem sám.

Na pondělním „tréninku“ a v hospodě se to zlomilo a Marek mě přiřadil do auta hostů na jeho rodinné dovolené.
A tak jsem se dostal do Sv. Mořice - v zimně poprvé.

Po noční cestě jsme zaparkovali pod sjezdovkou v Celerině. Sjezdaři vyrazili nahoru a já už v 8:30 na skate, pomalu přes Pontresinu do Mořice a proti trati závodu jsem se doklouzal až na jezera. Cestou zpět jsem si vyzvedl číslo. A přes kopec domů. Sraz na parkáču až ve 4 . Cestou zpět jsem ještě trochu zabloudil, tak jsem před závodem sice lehce, ale najezdil ~40km.
Sněhu mraky, píší 160cm, pan Průša mi referuje, že tady tolik 10 let nebylo. Počasí taky nic moc!, mraky nikde, vítr taky, než vyleze slunce -10 a za chvíli o 20 víc, nekecám. Vypálil jsem si pěknou lajnu od čelenky, Inčučuna by záviděl.
Bydlení v obrovské apartmánu v Celerině nemá chybu, lyže nasypané, dám si škopek. Přijíždí další skalní účastník Ivan Melichar. Ráno nás 3 závodníky pan Průša hodí do Mořice a erárním autobusem valíme do Maloji. Všechno klape jak švýcarské hodinky, to jo, celý závod se vším všudy, klobouk dolů.

Letos se netradičně nestartuje z jezera, nýbrž již z pevniny od hotelu Prý je na jezeře moc sněhu. Extra, A a B vlna z lyží další z boxů jak na Jizerce. Vystupujem z basůvky„Marku čau, uvidím se v cíli“. „Kam jdeš!“ „A to si myslíš, že se tady neztratíme.“ Mám B vlnu tak si valím položit lyže, je 7:30 a půl vlny je již položené. A teď mám hodinu času, takže tojtojka a nějaké rozklusání proti zmrznutí to jistí. Je furt-10, stín. Zapomněl jsem si vlastní, tak vypiju hodně nedobrý ionťák, nebo co to je. Není mi moc dobře, asi z nervozity nebo co. Mám pohodu, lyže leží, půl h do startu, tak se vysleču, balík hodím na švýcarskou Vétřiesku a jdu pomalu na start. Zato Marek s Ivanem už skoro hodinu mrznou vyslečení v boxu. Akorát vyleze slunko a prásk. Mimochodem jede se 42km, skate.
Že to bude takovej mazec, trochu mě to fakt překvapilo. Hůlky lítají všude, lidi taky. Jsem sice opatrný, ale hlavně mám štěstí. Lyže mi jedou – hodně, jel bych rychleji, občas předjedu. Vygrgnu ten hnusný ranní ionťák. Na druhém „rybníku“ se to jakž takž uklidní, ještě furt jsem dost rychlej. Na první občerstvovačce jsem se akorát polil. Hroznej fofr. Navíc mi to vůbec neleze. Bránice se nějak divně tlačí navrh, ale furt mi to jede, no tak co, jedu. Kopec nad Mořicem nečekaně dobře přelítnu, od půlky se dá i předjíždět. V Pontresíňě (půlka) se musím požádně napít! Je to hnus, blec jsem to vyplivnul. Přestávám předjíždět a snažím se někde viset. Za letiště dobrý, jen ten žaludek se nelepší. Vezu se za stylově jedoucím borcem, který se z ničeho nic složí na zem jak nazgůl, když ho propíchne ženská. Akrobatický dělám hodiny. Zkouším se znovu rozjet do hada, ale co to, už to nějak nejde. Navíc mě to přestává odjíždět pod nohama. 10km do cíle začíná totální trápenka. Žádná šťáva, totálně vadnu. Chvíli s tím bojuju, ale je to ještě daleko. Navíc začínají neočekávané houpáky. Totální bída. ”Tak si to dojedu jako výet, hlava rezignuje”. “Hlavně si pamatuj, že až si budeš odpočatej po závodě říkat, žes měl prostě zabrat, že to nešlo!” Hroznej pocit, předjíždějí mě holky i davy co jsem před tím předjel. Na poslední občerstvovačce mi kdosi zázračně nabídl pití v bidonu a navíc s nějakou dobrou šťávou, tak jsem se konečně pořádně napil. Do cíle rozhodně nefinišuju.
Je mi fakt blbě, jak mi na lyžích ještě nebylo. Vypiju dva litry limošky. Jídlo teda “zadarmo” nedostaneš. Z dálky sleduju vyhlášení, vyhrál nor Gloeersen, pak Jean-Marc Gaillard a Toni Livers. Novák 8mý, Koukal 10tý. Vlakem zpět do Celeriny příjemné svezení.

Marek už je dávno na baráku. Dám si oběd a co teď. Venku furt bez mráčku, dlohý den, sníh teče, blbě už mi není, beru 1ničky ze závodu a jdu si pěkně zalyžovat někam do kopců nad Mořic.
Třetí den nahoře a už se cítím skvěle, škoda že jsme nepřijeli o den dřív. Beru jedničky klasičky a jedu se podívat na ledovec Montrerach a pak ještě stihnu zajet pod Piz Berninu z druhé strany údolím Roseg. Nádhera . Sníh bohužel zase teče, klistry nemám, tak to dávám soupaž. Je to naštěstí vše mírné. Nakonci Rosegu nádherná planina a dobrý sníh - konečně. Vyvalím se na lehátko u luxusního almu, kam vozí švýcarské důchodce koňskými sáňemi na kafíčko a zákuseček. Vedle se po chvilce z lehátka zvedá fajná britka, aspoň na bundě má napsáne něco o národním týmu. Kurňa jsem se rozepsal, že mi zteplal Heineken, naštěstí mi letuška - taky fajná - donese další - studený, #5. Přimázne si žlutej na závodní německy popsané fisherky a vyrazí do planiny. No tak co, projedu se planinou ještě jednou. Nebude to taková nuda. Nakonec jsme spolu tak nějak pomalu polyžovali a potlachali až dolů do Pontersiny. Slunce pálí, vyhrnutej rukáv, mraky stále nikde. 4h odpoledne, nikam nespěchám, co doma, zahnu tedy ještě do Mořice. Tam si dáme bye a dosoupažím domů. Dnes z >50km dobrých 40 soupaží či z kopce.

Poslední den č. 4. Přivstanu si a ještě na přemrzlém firnu odírám vosk znovu směrem do údolí Roseg. Oni tady vůbec nerolbují pole počasí, jak třeba v Ramsau, nýbrž přesně o půl 3 do půl 5pm. Takže se vracíš navečer domů v nových stopách. Vůbec jim nevadí, že je to ještě břečka, která do rána totálně zledovatí. O dvě, tři h později by z toho nadělal ještě pěkné sněhové stopy. Tak v Pontresině přimáznu a údolím je to už fajn. A nahoře o půl deváté, ještě furt ve stínu, super paráda lyžování, tvrdá sněhová stopa. Dávám 5x planinu (25km) a jedu nadšený zpět. Už se i nějaký mráček na obloze objevil, ale nic moc. No to nemá cenu rozepisovat, jelikož přiložené fota musí mluvit za vše. Vlastě jsem to nemusel ani sepisovat a jen nahodit ty fotky. No co už, mazat to nebudu. Dám si šestou třetinku a ze Seattlu vám to co nejdřív pošlu, tak jak jsem to teď dal na “papír”.

Prostě vydařená akce! Marku, děkuji.

Fotky zde

Statistika:

pořadí jméno ročník tým Silvaplana Pontresina La Punt Ziel Finish
1. Gloeersen Anders 1986 N-Oslo 26.01,3 23.08,6 26.55,7 18.59,6 1:35.05,2
2. Gaillard Jean-Marc 1980 F-Thorens Glières 26.01,1 23.11,4 26.54,5 18.58,9 1:35.05,9
3. Livers Toni 1983 Swiss-Ski 26.10,4 23.00,0 26.57,3 19.00,8 1:35.08,5
8. Novak Petr 1982 CZ-Bozi Dar 196 26.00,9 23.16,0 26.50,3 19.03,5 1:35.10,7
10. Koukal Martin 1978 CZ-Liberec 26.04,9 23.10,9 26.52,0 19.03,5 1:35.11,3
909. Najdekr Pavel 1976 CZ-Brno 30.35,2 29.32,5 32.41,0 28.38,7 2:01.27,4
1545. Prusa Marek 1967 CZ-Brno 32.40,6 32.52,8 35.26,7 29.09,2 2:10.09,3

Celkem nalyžováno během 4. dnů 214km

Najdys