Bieg Piastow 2015

Publikováno: 15.03.2015, Autor: Martin

Tak abych toho letos neměl dost, týden po Karlovské 25 jsem se s dalšími dvěma mladíky z oddílu a jedním přespolním vydal na druhý nejbližší závod série Worldloppett do polských Jakuszic, které jsou jen asi 3 kilometry od Harrachova. Protože mi několik kvalitních brněnských a otrokovických lyžařů dalo výborné reference vyrazili jsme i za zvýšenou cenu startovného do polské mekky běžeckého lyžování. Zvýšená cena byla díky naší nerozhodnosti a přihlášce na poslední chvíli, což se odrazilo ve dvojnásobném příspěvku organizátorům na pořádání závodu. Vyrazili jsme ve čtyřech, Švabach, Lukáš, Najdis a já jako nestor brněnského běžeckého lyžování, který si po velmi dlouhé době chtěl zkusit co s ním udělá padesátka a zda ji ještě objede. Odjezd byl z Brna v pátek ráno na pohodu, abychom si prohlédli trochu trať, podívali se kde ráno zaparkujeme, vytestovali lyže a především vyzvednli čísla. Již od testování lyží byl Najdis trochu nervní, protože jeho nové lyže od Lukáše dostávaly od našich pro něj špatně snesitelnou dardu. Po příjezdu do Hrrachova jsme si nechali na ubytovně věci jeli se podívat na start. V pátek odpoledne bylo v běžeckém areálu velmi čilo, jely se závody lesníků a nějaké další pro veřejnost, a samozřejmě zde byla řada trénujících . Tratě byly výborně připravené, velmi široké, mírná stoupání, dobře to klouzalo. Další vybavenost nebyla na obvyklé úrovni závodů Worldloppettu, bylo zde jen skromně stánků a prodejců se sportovním vybavením nebo občerstvoven. Parkoviště velká, bez problémů se dalo zaparkovat přímo u startu nebo v centru dění. Po na ubytovnu jsme hned začali dělat lyže, protože jsme je museli dělat venku, za světla, protože pan domácí neměl ani garáž. Naštěstí bylo pěkně i docela teplo, takže jsme to rychle zmákli, jen Najdis si s tím trochu déle pohrál a hurá na večeři a dohnat pitný režim. To se nám podařilo v hotelu Praha, kde měli dostatečně velké porce i mladé nadějné závodníky a dobré pivínko. Po té jsme se šli natáhnout a odpočívat před startem. Až na Švabachovy hlasité projevy v průběhu noci jsme se vyspali a ráno v klidu posnídali a vyrazili na start. V obavě o místo na parkovišti jsme přijeli dost brzy, abychom si také mohli pohrát s mázou , trochu ji otestovat a jít včas na start. Co se týká testování mázy jsme byli nemile překvapení, protože pořadatelé hermeticky uzavřeli trať již asi 1 a půl před startem. Mezitím se u nás zastavili další lyžaři z Brna, Jura Čermák a jeho kamarád, kteří si u nás namazali. Dát si lyže do stopy na startu bylo možné až 20 min. před startem. Takže jsem se z parkoviště prošel asi 800 m na start zbytečně, protože jsem si tam chtěl dát lyže asi 40 min. předem. Nicméně jsou to dobré zkušenosti pro příště. A nyní se již blížil start. I když jsme přišli asi jen 20 min. před startem v pohodě jsem si dal lyže ve své lajně na její čelo, bylo tam asi 20 stop a v lajně 200 závodníků. Takže pohoda. Startuje je se po řadách, každá v minutovém intervalu, čas se každému začíná měřit na začátku startovacího území. Zlomení holí moc nehrozí, protože i mezi stopami je poměrně dost místa a především, když jsem startoval ze 4 řady, tak to již většinou nejsou žádní rychlíci, kteří by se někam drali a o zlomkrk se hnali někomu přes lyže. Na čele řady jsem vydržel do doby, než jsme dorazili konec předchozí řady. Potom to již bylo nepřehledné, ale stále velmi pohodové, protože se dalo stále předjíždět i mezi stopami, mezi kterými je stále hodně místa. Měl jsem před sebou asi 600 závodníků, to znamenalo sebou hodit, aby mohl jet člověk více vepředu svým tempem. To nastalo asi po 13-14 km. Do té doby to bylo více na soupaže, mírné táhlé roviny a občasné sjezdíky. Za první občerstvovačkou (10 km) se trať začala zvedat a začalo se lyžovat. Opět bylo zřejmé, že většina kolegů má dosud problémy s technikou stříďáku, proto jsem se začal posunovat kupředu startovním polem. Oni ale byli na tom lépe fyzicky a tak mne dorazili zase na soupažích. Nicméně profil je to příjemný, až na pasáž za polovinou trati, kde po delším mírném sjezdíku je asi 5 km poměrně monotónní a neutěšená soupažovka, kde mne dosti lidí předjelo. Na občerstvovačce v polovině jsem dojel Švabacha, který začal hudrat na bolavá záda a že pojede se mnou opatrně a pomaleji. To jsme dodrželi asi na 35 -37 km, kde se opět začali jet více stříďákem a ještě více zpomalil, zatím co já jsem se snažil udržet tempíčko. Stále to šlo, stoupání byla pěkně klouzatelná, ale již jsem začal cítit, že na trať přes 30 km jsem letos asi trochu nedotrénovaný a v kopcích jsem nebyl schopný se dobře odrazit. Postupně jsem musel začít více a více bojovat. Docela mi došlo na 44,5 km, kde jsem se konečně rozhodl projít do mírného kopečku a tušil taktickou dietetickou chybu. Protože se mi jelo dobře, vzal jsem si gel jen asi na 30 km a myslel, že to již dojedu. Měl jsem si vzít ještě jeden na 40 km a bylo by to v pohodě. Tak jsem začal trpět a nestíhat ty, se kterými jsem jel. Teď mne předjel stařík na skatových lyžích, který jen soupažil, nebyl jsem schopný stačit jeho mírnému tempu, i přesto, že posledních zhruba 3 -4 km jsou víceméně z kopce nebo roviny podstatně jsem zpomalil. Zatímco na celé trati jsem měl průměr 3:53 na km, na posledních 4 km to bylo 4:30 min a bylo to dolů. Ale to je již slyšet hudba z cíle, hlasatel oznamující přijíždějící závodníky a tak se každý cítí trochu lépe. Do cíle je to ještě docela dlouhá rovinka na stadecu, kde jsem ujel jednomu mladšímu soupažistovi a byl jsem v cíli. Najednou to na mne spadlo, záda vypadala, že mne neunesou a ruce by na tom nebyly o moc lépe. Šel jsem k autu, abych si sedl, odložil lyže a šel si dát něco k snědku. Najdis a Lukáš tam již čekali, dojeli asi 15 – 20 min. přede mnou. Takže jsme čekali jen na Martina. Který dojel asi 5 min. za mnou. Společně jsme se vydali na občerstvení, které měli pořadatelé na dvou místech. To znamenalo, že jsme obojí navštívili, všude bylo něco jiného. Snažili jsme se zjistit výsledky, ale našli jsme jen papír s těmi nejlepšími. Tak jsme se sbalili a odjeli na ubytovnu odpočinout si před večerem, kdy jsme chtěli navštívit sklárnu, doplnit energii i tekutiny. To se povedlo, bylo to výborné, přišel i Jura s kamarádem, takže jsme probrali dnešní den a řadu jiných důležitých věcí a poměrně brzy odešli na kutě. Večer jsme zjistil výsledky na internetu, někteří byli mírně nespokojeni, jiní jako já porně dosti spokojeni. Vítěz mi dal jen 58 min., což považuji za velmi slušné, stejně jako 216 místo. Celkově jelo asi 1500 lidí. Další den jsme si ještě šli zalyžovat, projít do Jakuszic, podívat se na další závody, protože v neděli se běžely další asi 3 závody v pohodě se střídala klasika, bruslení, klasika, což u nás považuji za poměrně nereálnou záležitost. Prošli jsme se boční cestou, která několikrát křižovala závodní trať, která zcela jinak než v sobotu. Kolem 11 hod. jsme se sbalili a Lukáš nastartoval směr Brno. Co na závěr, musím konstatovat, že to byly i díky počasí, dobrým sněhovým podmínkám hodně dobré závody, které se všem líbily, dáváme palec nahoru a určitě se zde ještě někdy objevíme. Stika

Fotky naleznete v galerii: http://www.mojebezky.cz/galerie/bieg-piastow-2015.html